Kategorie

Odborné

131. Shattuck Lecture

| Odborné | Žádné komentáře
Anthony Fauci shrnuje hlavní poznatky o covid-19 z posledního roku jako v učebnici a mj. prezentuje racionální argumenty, proč očkování je cestou ven, vysvětluje pozadí vývoje vakcín. Moudrost. Lidskost. Dar srozumitelné řeči. 131. Shattuck Lecture. Publikováno 3. 6. 2021. Určeno pro odbornou veřejnost, ale porozumí tomu i laik. https://www.massmed.org/…/Annual…/2021-Shattuck-Lecture/
Stručně shrnuto, vybrané informace (s ručením omezeným, vlastní překlad):
– covid-19 = nejhorší epidemie infekce respiračním virem za posledních 102 let
– k datu publikace 172, 2 miliónů případů, 3 697 178 zemřelých
– přenos hlavně kapénky + aerosol (kontakt s kontaminovanými předměty méně významný)
– 1/3 nakažených osob nikdy nevyvine příznaky infekce, 50-60 % všech přenosů infekce je od asymptomatické osoby (v presymptomatickém období, či osoba nikdy nevyvine příznaky)
– 81 % pacientů lehký průběh, 14 % středně těžký, 5 % kritický
– 2,3 % case fatality rate, díky vývoji léčebných postupů došlo během roku k významnému snížení mortality
– léčba je zaměřená na 1) léčbu příznaků 2) podporu selhávání orgánů u hospitalizovaných (v první řadě oxygenoterapie, dále podpora oběhu, léčba selhání ledvin, … u těžce nemocných) 3) antivirotika a imunomodulancia
– post-covid: 1) orgánové postižení vzniklé přímo následkem infekce 2) příznaky, které nejsou zcela jasně patogeneticky objasněné, vznikající někdy i s časovým odstupem po infekci („long covid“)
– vývoj vakcín proti covid-19 sice v konečné fázi trval neuvěřitelných 11 měsíců, ale stojí na poznatcích jdoucích mnoho let nazpět (technologie mRNA vakcín, RSV vakcín, adenovirových vektorů, nanopartikul …)
– shrnuje účinnost vakcín (v angličtině rozlišena efficacy = účinnost v klinických studiích vs. efectiveness = účinnost v realném světě), u vakcín proti covid-19 oboje překvapivě velmi vysoké (vektorové vakcíny o něco méně účinné proti symptomatickému onemocnění, ale srovnatelně účinné proti hospitalizaci a úmrtí)
– účinnost vakcín proti mutacím SARS-COV-2 mírně snížena oproti divoké variantě, vysoká účinnost proti těžkému průběhu a úmrtí
– vysoká bezpečnost vakcín, zavedený systém reportování nežádoucích účinků
– co se protilátek týká, dosud chybí cut-off pro stanovení ochrany, navíc i lidé bez prokazatelných protilátek mohou být chráněni proti infekci prostřednictvím paměťových B-buněk, je ale předpoklad, že brzy bude k dispozici nějaké „měřítko“ úrovně imunity
– tzv. breakthrough infekce (infekce i přes plné očkování) probíhají většinou jako mírné a jsou spojeny s mnohem nižší virovou náloží
– důraz na morální zodpovědnost a globální zaměření, podporu očkování v zemích, kde je vakcinace hůře dostupná, rovnost v přístupu k vakcínám, komunitní přístup, mobilní týmy
– význam očkování dětí, pro věkovou deeskalaci nutno vyčkat výsledků studií (do konce roku 2021)
– důraz na podporu vědy, pravdy ve vědě ve smyslu na důkazech založené medicíny – „continue to stick with the data“

Informace k bezpečnosti vakcíny Astra Zeneca

| Aktuality, Odborné, Pro pacienty | Žádné komentáře

EMA vydala 18.3. 2021 stanovisko k AstraZeneca: „Jedná se o bezpečnou a efektivní vakcínu, která chrání před nemocí covid-19. Vakcína není spojena se zvýšeným rizikem krevních sraženin,“ představila závěr šéfka Evropské lékové agentury Emer Cookeová.

https://www.ema.europa.eu/en/news/covid-19-vaccine-astrazeneca-benefits-still-outweigh-risks-despite-possible-link-rare-blood-clots

Doporučení České vakcinologické společnosti k očkování proti COVID-19

| Aktuality, Odborné | Žádné komentáře

Sdílíme doporučení České vakcinologické společnosti k očkování proti COVID-19 týkající se mRNA vakcín z 30.12.2020. Kontraindikací je minimum: akutní horečnatý stav (infekční onemocnění), očkování není plošně doporučováno kojícím a těhotným ženám (individuální zvážení u žen ve zvýšeném riziku infekce). Dále není indikováno očkování dětí mladších 16 let (nedostatečná data). U osob se závažnou alergickou reakcí v osobní anamnéze je třeba zvláštní opatrnosti a indikace k jejich očkování bude posuzována individuálně.

https://www.euni.cz/files/fileUploader/doporuceni-ockovani-proti-nemoci-covid-19-30-12-2020.pdf

https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska

Case definition COVID-19 a role antigenních testů k 3. 12. 2020

| Odborné | Žádné komentáře
Pokusím se shrnout, jak je to s rolí antigenních testů, které na základě „case definition“ covid-19 dle ECDC z 3.12. 2020 mohou být diagnostické, viz https://www.ecdc.europa.eu/…/surveillance/case-definition, český překlad http://www.szu.cz/…/ECDC/ECDC_case_definice_2020_12_07.pdf. Vycházím z dokumetu https://www.ecdc.europa.eu/…/Options-use-of-rapid….
1. Antigenní testy mohou přispět k navýšení testovací kapacity, výhodou zejména, že jsou levnější, výsledky rychleji dostupné, umožní tedy časnější trasování kontaktů v ohniscích, usnadní triáž pacientů na akutních příjmech nemocnic, zejména v místech s horší dostupností PCR jsou benefitem.
2. Sensitivita antigenní testů je oproti PCR nižší, PCR představuje „zlatý standard“. Laicky řečeno – jestliže ag test jsou brýle, tak PCR mikroskop.
3. ECDC nabádá k provádění nezávislých validačních studií v jednotlivých zemích EU. Myslím, že třeba bychom mohli i my jako praktici také přispět svou troškou do mlýna.
4. Kritéria pro minimální sensitivitu dle WHO 80 %, dle ECDC 90 %, min. specificitu 97 %. Nutná CE IVD certifikace.
5. Antigenní rapidtesty by měly být používány způsobem, který kompenzuje jejich nižší sensitivitu oproti PCR – tzn. zejména za účelem screeningu je doporučeno opakované testování, dále konfirmace PCR ve vybraných situacích (viz dále).
6. Samoodběr vzorků nebyl dosud klinicky validován.
7. Obtížná analýza více vzorků pro ag testování paralelně (v kontrastu k PCR).
8. Antigenní testy jsou vysoce citlivé i v presymptomatické fázi (den-1) až do 5. (max. 7.) dne od začátku příznaků – narozdíl od PCR, které může být u infikovaných pozitivní dříve v presymptomatické fázi a RNA viru je také detekovatelná déle.
9. Pozitivní prediktivní hodnota PPV (pravděpodobnost s jakou pozitivní test určí opravdu infikovaného) a negativní prediktivní hodnota NPV (pravděpodobnost, se kterou negativní test určí neinfikovaného) závisí na testu i na epidemiologické situaci, ve které jsou antigenní testy používány.
– v situaci, kdy prevalence onemocnění je vysoká (nad 10 %), budou mít ag testy vysokou PPV, v takové situaci pozitivní výsledek bude s větší pravděpodobností identifikovat opravdu infikované a nemusí vyžadovat konfirmaci PCR, naopak negativní výsledky, zejména u asymptomatických by měli být konfirmovány PCR /riziko falešné negativity/
– v situaci, kdy prevalence onemocnění je nižší (3-10 %) budou mít ag testy vysokou NPV, ale nižší PPV; ag testy by měly být využívány k identifikaci vysoce infekčních případů a negativní ag testy nemusí vyžadovat konfirmaci PCR, zatímco u pozitivních je naopak doporučována /riziko falešné pozitivity/
– v situaci, kdy prevalence je velmi nízká, je jednoznačně doporučováno PCR, které také bývá dostupné – cílem je zachytit pokud možno všechny pozitivní případy
/pro přehlednosti prohlédněte tabulku na str. 8 technického dokumentu ECDC/